Stavební úřad hl. m. Prahy vydal souhlasné územní rozhodnutí o umístění železniční stavby v úseku Praha - Libeň - Praha - Malešice. Jeho základem je mimoúrovňové překlenutí stávající koridorové tratě Praha - Kolín, které se stane výraznou dominantou okolí Hořejšího rybníka.
Protože jde o významný projekt s velkým dopadem nejen na Prahu 9, přinášíme vám detailní přehled informací spojených s projektem formou otázek a odpovědí.
Kde najdu základní informace o stavbě a rozhodnutí stavebního úřadu?
Doporučujeme aktuální leták Správy železnic, který je najdete zde: https://www.stavby.szdc.cz/letaky/S631500647.pdf
Celé rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby najdete mj. na úřední desce Prahy 9, elektronicky zde: https://www.praha9.cz/rozhodnuti-o-umisteni-stavby-modernizace-tratoveho-useku-praha-liben-praha-malesice-i-stavba
V jaké fázi povolovacího procesu se nyní nacházíme?
Projekt nyní získal souhlas s umístěním stavby, což je posledním krokem před podáním žádosti o stavební povolení. Nyní běží lhůta pro podání odvolání proti tomuto rozhodnutí. Správa železnic předpokládá, že od chvíle podání žádosti o stavební povolení by mohla být stavba dokončena do 4 let, z toho samotná výstavba 3 roky.
Proč se rozšíření tratě na Malešice musí řešit právě mimoúrovňově za pomocí mostu přes stávající trať?
Na daném místě dochází ke křížení dvou významných železničních tratí. Jednou je hlavní železniční trať Praha - Kolín, která je v části kolem nádraží Libeň součástí hned dvou strategicky významných evropských železničních koridorů v rámci prioritní sítě označované jako TEN-T. Tato trasa je dnes využívána za hranou své kapacity.
Proti ní stojí trať tzv. IV. tranzitního železničního koridoru na trase od německých Drážďan přes Prahu a České Budějovice na rakouský Linec. Tu využívají nákladní vlaky do terminálu Uhříněves a také ty, které míří do Bavorska/Drážďan. Dnes tuto trať kromě nákladní dopravy omezeně využívá linka S49 Roztoky - Praha-Hostivař, která pro Prahu 9 představuje nejrychlejší dopravní spojení v severojižním směru.
Vlaky jedoucí po druhé trati musí dávat přednost těm jedoucí po té první. To znamená pokaždé zastavit a počkat na volnou chvíli, aby mohly hlavní trať překřížit. To způsobuje zpoždění a výrazně snižuje počet vlaků, které tudy mohou za den projet. Každý takový průjezd navíc o několik minut zpozdí i vlaky jedoucí po hlavní trati.
A právě proto je nutné vytvořit možnost pro vlaky jedoucí ze severu Prahy na jih, aby mohly překonat hlavní trať na Kolín, aniž by vlaky jedoucí po hlavní trati jakkoliv omezily. To umožňuje pouze navržené mimoúrovňové řešení.
Nově vytvořená kapacita umožní nejen výrazné zvýšení průjezdu nákladních vlaků, ale především plnohodnotné pravidelné propojení ve směru na Hostivař pro osobní dopravu během celého dne.
Potřebnost projektu ještě dál zvyšuje i další plánované zkapacitnění tratě na Kolín kvůli vedení připravované vysokorychlostní železnice (tzv. VRT) v paralelní stopě s tou kolínskou.
Proč se nestaví tento železniční obchvat Prahy mimo její širší centrum?
Ministerstvo dopravy takovou variantu nikdy nezvažovalo a neexistují pro ni ani žádné rozpracované analytické podklady. To znamená, že i v případě, že by se ministerstvo nyní rozhodlo tuto variantu prověřit, tak by její realizace byla reálná nejdříve v polovině tohoto století. Stavba by navíc nutně procházela dnes již hustě zastavěnými částmi Středočeského kraje.
Co se stane s původní tratí?
Stávající kolej ve směru Praha-Libeň –Praha-Malešice bude rekonstruována a zůstane zachována. Primárně bude sloužit pro vlaky, které pojedou od Masarykova nádraží směrem na Malešice.
Proč stavba řeší zdvojkolejnění pouze v části úseku mezi Libní a Malešicemi?
Správa železnice stavbu rozdělila na dvě části. První a klíčovou je právě vytvoření mimoúrovňového křížení za železniční stanicí Praha-Libeň. Nicméně, kvůli chybějící části nebude kapacita v úseku stále plně dostatečná. Proto se v další fázi připravuje zdvojkolejnění i zbytku úseku směrem na Malešice. Ale už 1. etapa násobně zlepší kapacitu a plynulost železniční dopravy v daném úseku.
Jaký bude dopad hluku na okolí?
Dle zpracované akustické studie by díky novým opatřením v okolí stavby měl být hlukový dopad po dokončení nižší, než je nyní. A to i přes předpokládané zvýšení počtu vlaků, které budou daným úsekem projíždět. Zajistí to navržené protihlukové stěny. Reálný stav se bude i následně znovu vyhodnocovat a v případě neplnění platných hygienických limitů se bude situace dále řešit.
Jak to bude s hlukem při brzdění nákladních vlaků?
V rámci Evropské unie se postupně přechází na výhradní použití nekovových brzd. Takový požadavek už platí například v Německu, kam míří velká část nákladních vlaků projíždějících nádražím Praha-Libeň. Použití moderních lokomotiv také umožňuje vracet velkou část brzdné energie nehlučně zpět do sítě. Díky mimoúrovňovému řešení navíc bude výrazně zvýšena plynulost provozu, a brzdit se tak bude mnohem méně.
Jak se řešil hlukový dopad na novou výstavbu, například projekt Tesla Hloubětín?
Hluk se řešil nejen pro stávající zástavbu, ale i pro nové projekty, jako je třeba projekt Tesla Hloubětín. V tomto konkrétním případě je hlukovou studií navrženo několik protihlukových clon v délkách stovek metrů.
Řešil se i hluk na železniční stanici Praha-Libeň?
Neřešil. Stavba se totiž samotného nádraží netýká, a proto se ani její hlučnost neřešila. Podle úřadu však nádraží při posledním měření splňovala všechny hygienické hlukové limity.
Souvisí záměr s myšlenkou vytvoření překladového nádraží v Malešicích?
Proti překladovému nádraží v Malešicích dlouhodobě bojuje radnice Prahy 10. Tento projekt s ní přímo nesouvisí a její případná realizace na tuto železniční stavbu nemá žádný vliv.
Bude se při realizaci stavebně zasahovat do Hořejšího rybníka, do Rokytky či do jejich břehových porostů?
Ačkoliv se původně zvažovalo, že by se zde umístily dočasné podpůrné pilíře při výstavbě přemostění, tak tuto možnost nakonec odbor ochrany životního prostředí MHMP závazně zakázal.
Jak se změní frekvence vlaků v návaznosti na realizaci stavby?
Požadavky na kapacitu tratí se odvíjí od požadavků zadavatelů, např. ROPIDu v případě osobní přepravy. Správa železnic předpokládá, že po realizaci stavby dojde v úseku Libeň - Malešice k následujícímu zvýšení pohybu vlaků:
- Osobní doprava se zvýší téměr na dvojnásobek, a to v celodenní půlhodinové frekvenci
- Nákladní doprava zvýší o více než polovinu
- Úsek budou také využívat vlaky mířící do odstavného nádraží ČD v Michli a do depa RegioJet v Dolních Měcholupech
Bude stávající kolej používána pro odstavování vlaků?
Stávající kolej by neměla být využívána pro odstavování vlaků, ale pouze pro běžný provoz osobních vlaků.
Jaký bude mít stavba dopad na estetickou hodnotu krajiny a zastínění horizontu?
Dopad bude významný a platí to především pro severní břehy Hořejšího rybníka. Při pohledu z nich na trať bude horizont zastíněn významně. Úřady v této věci argumentují, že břehy jsou dnes obtížně dostupné. Nicméně vzhledem k záměru MČ Praha 9 právě tuto oblast více zpřístupnit a umožnit její lepší rekreační využití lze říci, že dopad bude větší než nyní. Tento záměr navíc nebyl dotčenými orgány brán v potaz.
Bude fungovat cyklostezka pod železničním mostem u Hořejšího rybníka?
Provoz na cyklostezce bude dle možností a postupu výstavby zachován, byť v omezené míře a za zvýšených bezpečnostních opatření. V době manipulací s ocelovými konstrukcemi mostu bude na krátkou dobu cyklostezka uzavřena. Bude se to koordinovat i s MČ Praha 9 tak, aby byl dopad na tuto rekreační tepnu minimalizován.
Po dokončení stavby zůstane dle Správy železnic prostupnost územím pro pěší a cyklistickou dopravu zachována v původních parametrech.
Jak je možné, že se stavba umisťuje do oblasti přírodního parku?
Výstavba veřejné technické či dopravní infrastruktury je jednou z mála výjimek, kdy se stavba i v rámci přírodního parku může povolit. Předmětné pozemky se navíc v územním plánu nachází v ploše určené pro tratě a zařízení železniční dopravy. Daná stavba je navíc i přímo v územním plánu vedena jako veřejně prospěšná.
Jaké dopady bude mít stavba na krajinný ráz?
Očekává se, že projekt silně ovlivní rovnováhu a měřítko krajiny, stejně tak bude znatelně ovlivňovat charakteristické rysy a hodnoty přírodního prostředí a estetické aspekty krajiny. Ovlivní také kulturní a historické rysy území, byť ne tak významně. Příslušné úřady vyhodnotily, že i přes tyto dopady je plánovaná stavba vzhledem ke svým přínosům přijatelným zásahem do charakteru krajiny.
Jak to bude s kácením stromů?
V rámci výstavby bude Správě železnic povoleno pokácet přes 200 stromů a velkých keřů v území nového vedení tratě. Jedná se hlavně o trnovník akát, jírovec maďal a třešeň ptačí. Povolení ke kácení však ještě bude vyžadovat získání stavebního povolení – to je dalším krokem v povolovacím procesu. Kácení bude muset být předem oznámeno MČ Praha 9 a bude probíhat v období vegetačního klidu.
Bude za pokácené stromy nařízena nějaká náhradní výsadba?
Ne, za pokácené stromy nebyla odborem životního prostředí MČ Prahy 9 požadována jakákoliv náhradní výsadba se zdůvodněním, že až 90 % kácených dřevin je na tělese dráhy a že pro nové dřeviny není na pozemcích dráhy vhodné místo. Doslova píše, že “náhradní výsadba je vlastně těžko řešitelná, protože nelze odhadnout termín dokončení stavby”.
Tomuto vysvětlení nerozumíme, protože nechápeme, jak může mít termín dokončení stavby vliv na to, aby byla realizována náhradní výsadba. Nemluvě o tom, že předpokládaný termín dokončení stavby uvádí i leták ke stavbě zveřejněný Správou železnic na jejich webu.
Na co dalšího má stavba vliv?
Stavba bude vyžadovat zábor značných ploch pro své zázemí. Mimo jiné to například znamená další odložení již připravených plánů na dobudování meandrů Rokytky a stezky pro cyklisty zhruba v oblasti ulice Za Mosty, resp. hřiště Spartak Hrdlořezy. Dojde ale i k nedobrovolným záborům soukromých pozemků.
Jak je možné, že pro stavbu budou zabrány i soukromé pozemky?
Pro veřejně prospěšné stavby železnic platí ze zákona o drahách, že k uskutečnění jejich výstavby lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemkům dle zákona o vyvlastnění. Proto úřad rozhodl v několika případech o povolení dočasného záboru vybraných soukromých pozemků nezbytných pro stavbu i bez souhlasu jejich vlastníků. Ti za daný zábor budou kompenzování dle zákona, ale nemohou mu zabránit. Týká se to například i provozovatele známých bleších trhů.
Dotkne se stavba nějakých silně ohrožených druhů živočichů?
Zcela jistě. Správa železnic mimo jiné dostala výjimku kvůli nedávnému a opakovaně potvrzenému výskytu bobra evropského. Tato výjimka jí umožňuje narušení sídel, či neúmyslné zabití až 10 těchto chráněných živočichů.
Odbor ochrany prostředí tento zásah hodnotí jako nevýznamný a veřejný zájem na rozšíření železnice jako převažující. Bobr je přitom druhem, který je chráněný nejen na české, ale i celoevropské úrovni. Nicméně, i kvůli tomu ukládá úřad stavebníkovi celou řadu omezujících podmínek, které například znemožňují práci po setmění, zakazují práci přímo v Rokytce, vyžadují přítomnost biologického dozoru a povinnost jednou ročně reportovat veškeré zásahy a popsat je úřadu.
Mimo bobrů uvedl příslušný odbor životního prostředí, že se v daném území nachází také chránění čmeláci. V jejich případě však žádná konkrétní opatření nenařídil.
Co se stane se stávající nýtovanou konstrukcí mostu?
Stávající konstrukce bude pečlivě zdokumentována a uložena na bezpečném místě. Její další osud je však nejistý. Nová konstrukce by měla být kopií té původní, což bude ještě předmětem diskuse v rámci stavebního povolení.
Jaký dopad bude mít stavba na silnice a stezky?
Protože lze očekávat významné znečištění příjezdových i jiných účelových komunikacích použitých při stavbě, bude stavebník zavázán nejen k jejich pravidelnému čištění a udržování, ale v případě poškození komunikace také k její opravě. Nejvíce dotčené silnice pak úřad výslovně požaduje uvést do původního stavu.
Jak se bude řešit hluk ze stavby vůči domům v ulici Jívová a Za Mosty?
Stavebník bude muset před zahájením stavby pro ochranu těchto obytných domů nainstalovat 4 m vysokou mobilní protihlukovou stěnu. Její přesné umístění a parametry vzejdou z hlukové studie, která se bude ještě aktualizovat.
Proč trvalo územní řízení tak dlouho?
Správa železnic podala žádost o umístění stavby už v dubnu 2020, ale ta nebyla kompletní. Protože ji Správa železnic nebyla schopna v požadované lhůtě doplnit, požádala opakovaně o prodloužení lhůty. Kompletní žádost tak byla podána až v březnu 2023. Ačkoliv mezi tím začala platit nová verze zákona o urychlení výstavby č. 416/2009 Sb., tak se pro celé řízení použila jeho verze platná v momentě jejího prvního podání.
Jak může do řízení zasáhnout MČ Praha 9? Má možnost stavbu zastavit?
Devítka je povinným účastníkem řízení, celou stavbu dlouhodobě připomínkuje a uplatnila vůči ní celkem dvanáct výhrad. Její souhlas však není pro povolení dané stavby potřebný. Městská část mimo jiné požadovala i veřejné projednání daného územního řízení, ale ani v tom jí nebylo vyhověno.
Lze se proti rozhodnutí odvolat?
Ano, proti rozhodnutí je možné se odvolat do 15 dní od jeho zveřejnění, a to k ministerstvu dopravy podáním na odbor stavebního řádu MHMP. Více informací najdete v rozhodnutí stavebního úřadu, na které odkazujeme na začátku textu.
Za pomoc se zpracováním tohoto textu děkujeme pirátským kolegům z týmu Doprava.
Zdroj vizualizací: materiály Správy železnic z žádosti o územní rozhodnutí.
