Podle návrhu studie Vysočan přichází tato oblast k proměně „za pět minut dvanáct.“ Přesto je již 75 % řešeného území určeno k zástavbě, což snižuje možnost radikálnějších zásahů do plánování. Mnoho obyvatel považuje kroky radnice za opožděné a nedostatečně koordinované.
Zatímco zmizely ikonické tovární haly slavných strojírenských firem, vznikla nesourodá zástavba, která nenaplňuje očekávání moderní městské čtvrti. Některé části Vysočan jsou nepřístupné a uzavřené, což omezuje jejich průchodnost a propojení se zbytkem městské části. Obyvatelé se mnohdy ocitli „za zdmi a ploty,“ což narušuje komunitní charakter města.
Chybějící vybavenost a služby
Výrazným problémem je absence klíčové občanské vybavenosti. Nové zástavbě chybí polikliniky, restaurace, sportoviště, školy či školky. Namísto udržitelné městské čtvrti vzniká oblast, která představuje zátěž nejen pro Vysočany, ale pro celou Prahu 9.
Proč by měl obyvatel Proseka jet na Pragovku? Ani lékařské služby, ani maloobchodní nabídka nejsou v této lokalitě dostatečně rozvinuté. Vysočany zatím nenabízejí důvod, proč by sem lidé z jiných částí Prahy 9 měli jezdit.
Spolupráce s developery: Promarněná příležitost
Smlouvy s developery nepřinesly výrazné výhody pro místní obyvatele. Školky, které měly být od začátku součástí plánu, se realizují teprve nyní. Absence jasné strategie v transformaci této části Prahy je zřejmá.
Transformace Vysočan je velkou promarněnou šancí. Potenciál této oblasti nebyl plně využit ve prospěch stávajících ani budoucích obyvatel Prahy 9.