Metropolitní plán je dokument, který po schválení nahradí dnes platný územní plán hl. m. Prahy. Ten byl schválen již v roce 1999, takže neodpovídá požadavkům vývoje hl. m. Praha. Bude to předpis, který bude v příštích letech určovat, kde se stavět smí a kde nesmí, kde má vzniknout park, kde mají být školy, nemocnice a další veřejné vybavení. Hlavním úkolem Metropolitního plánu má být zastavení rozšiřování města do okolní krajiny, ochrana volné krajiny, zajištění sítě kvalitních ulic, náměstí, parků, dostatek veřejné vybavenosti a technickou infrastrukturu.
Návrh Metropolitního plánu zpracovával Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) od roku 2012 a 16. 4. 2018 jej představil veřejnosti. Podle stavebního zákona bylo možné k návrhu Metropolitního plánu podávat připomínky od 27. 6. do 26. 7. 2018. Nový Metropolitní plán by měl platit od 1. 1. 2023.
Okolo návrhu Metropolitního plánu se od okamžiku jeho zveřejnění rozpoutaly bouřlivé diskuze. Odborníci i občané návrhu Metropolitního plánu vyčítají zejména to, že prakticky celou Prahu zařazuje do zastavitelného území. Dále, že dostatečně nechrání nebo dokonce ruší zelené plochy, nevytyčuje plochy pro veřejnou vybavenost (školy, nemocnice, atd.), výškovou regulaci budov stanoví bez ohledu na stávající zástavbu, aj.
Na území Městské části Praha 9 Metropolitní plán vytyčuje mnoho tzv. transformačních lokalit (v plánku červené svislé šrafování), kde bude developerům umožněno stavět téměř cokoliv, bez ohledu na to, co je v lokalitě dnes. Bohužel jsou tyto lokality vytyčeny nejenom na území dřívějších průmyslových areálů (tzv. brownfieldů), ale i v normální zástavbě.
Velký počet transformačních lokalit na Praze 9 souvisí s plánovaným růstem počtu obyvatelstva. Zatímco dnes žije na Praze 9 cca 57 000 obyvatel, do roku 2050 by měl jejich počet stoupnout na cca 126 000. Potom se nemůžeme divit, že je zde snaha zastavit každý kousek městské zeleně, sportoviště nebo staré budovy, a že nezbude místo na veřejnou vybavenost (školy, nemocnice a hřiště). Kam ale budou chodit děti do školy? Kde si budou hrát a sportovat? A bude stačit dopravní a technická infrastruktura? Jak kvalitní bude život obyvatel Prahy 9?
Vedle údolí Rokytky, o kterém jsme psali v předchozím článku, Metropolitní plán nešetří ani Náměstí Organizace spojených národů (OSN). Projektant Metropolitního plánu IPR sice v roce 2016 vypracoval koncepční studii „Rekonstrukce Náměstí OSN“, ve které tvrdí, že studie řeší pouze křižovatku a o parku je potřeba diskutovat nejen s Městskou částí Praha 9, ale i s veřejností. Tentýž projektant ale bez uvedené veřejné diskuze v návrhu Metropolitního plánu drasticky redukuje plochu tohoto náměstí na plochu křižovatky ulic Sokolovská, Freyova, Kolbenova, Pod Pekárnami a na plochu parkoviště s travnatým pláckem uprostřed tramvajové smyčky v ulici Pod pekárnami. Pokud bude Metropolitní plán schválen, bude v dnes nezastavitelné části parku možné stavět až osmipodlažní budovy.
Bohužel i pro současné vedení Městské části Prahy 9 je Náměstí OSN jen pouhou křižovatkou. To dokazuje zápis z úvodního jednání mezi IPR s radními MČ P9, které se konalo dne 19.10.2015 a týkalo se přípravy uvedené koncepční studie.
Na celé situaci je pikantní především to, že radnice původní pozemek parku na Náměstí OSN vlastnila, ale prodala jej v roce 2001 společnosti Altmark. Tato firma se v té době podílela na stavebních úpravách radnice a obdržela pozemky a nemovitosti Prahy 9 výměnou za provedené práce s tím, že se radnice dále Altmarku zavázala platit za nové části radniční budovy také dlouhodobý nájem, protože celková cena rekonstrukce byla jen odhadnuta. Tehdy cena za pozemky na Náměstí OSN (k.ú. Vysočany – p.č. 300/1, 376/1, 376/2, 376/6) byla vyčíslena na 24 587 400,- Kč.
Znalecký posudek provedený o deset let později při použití porovnávací metody ale stanovil ocenění těch samých pozemků na 210 milionů Kč. Když minulý rok radnice jednala s investorem o odkoupení těchto pozemků nazpět v reakci na petici, kterou podepsali občané, vyšplhala se již připadná odhadovaná způsobená škoda investorovi podle vyjádření Marka Doležala (TOP 09) na 400 milionů Kč.
Je tedy s podivem, jak je možné, že i při připočtení inflace se mohla cena majetku takto lišit a že by radnice koupila nazpět pozemek s tím, že by za něj dala několikanásobně vyšší cenu, než za jakou ho původně prodávala. I tato kauza vrhá stín na praktiky radnice při zacházení s veřejným majetkem a na stav radnice po dekádách vlády ODS.
Po volbách je tedy potřeba celou záležitost prověřit a zjistit, z jakých důvodů byl majetek městské části prodán za takto nízkou cenu, a kteří aktéři mohli mít na razantním snížení ceny pozemků zájem.